Někdy nás život postaví před otázky na které není tak snadná odpověď a my se octneme v situaci, ve které najednou nevíme jak se máme rozhodnout. Může se jednat o pracovní problém či problém v rodině – například zda setrvat v manželství, které se vyčerpalo nebo se nechat rozvést.
V dnešním článku si ukážeme příběh, který nám ukazuje, že se bohužel dost často můžeme plést a proto je někdy lepší si nechat poradit od ostatních. Jsou to naši přátelé a lidé z našeho okolí, kteří nám mohou dodat jiný pohled na věc a rozhodovaní pak nemusí být tak složité.
S manželkou jsme spolu už skoro 10 let a zatím nemáme žádné děti. Moje žena je krásná, milá a chytrá, bohužel jak už to tak bývá, po takové době začal náš vztah zažívat krizi. Oba jsme se odcizili a každý se čím dal tím víc staral spíše o sebe, něž společný vztah. Oba jsem zabředly do rutiny a jediný čas, který jsme spolu trávily byl večer po práci. Dost často jsem přemýšlel o rozvodu, dokud jsem v práci nepotkal novou kolegyni.
Oba dva jsme si skvěle rozuměly, měly jsme si co říct i když byla o 6 let mladší. Měla už díte z předešlého manželství a na vše zůstala. Čím více jsme si poznávaly, tím více mi docházelo, jak moc toho máme společného. Uplynulo několik měsíců a já cítil, že si oba opravdu skvěle rozumíme, tak jsem se rozhodl jí pozvat na večeři.
Odpověď, kterou jsem dostal mě proto velmi zarazila: Promiň ale má odpověď je ne a tak to zůstane navždy. Nikdy s tebou nepůjdu na večeři. Možná máme hodně společného ale chci, aby náš vztah zůstal čistě pracovní. Doma máš úžasnou manželku. Zažíváte menší krizi a ty už bys chtěl od manželky odejít za první hezkou ženou, kterou potkáš. Myslíš si, že jsem v něčem lepší než ona? Nejsem! To tebe jen manželství omrzelo a hledáš rozptýlení od všedního života. Copak si zapomněl kdo ti pere a žehlí prádlo? Copak už si zapomněl kdo ti každý den vaří večeři? Kdo si o tebe stará, když si nemocný? To nejsem já ale tvoje žena. Bohužel tohle všechno už po letech manželství bereš jako samozřejmost. Příště, než se rozhodneš pozvat jinou ženu na večeři, tak si uvědom jak úžasnou ženu doma máš.
V tu chvíli mi došly slova. Měla naprostou pravdu choval jsem se jako sobec a nevážil si své ženy. Od toho momentu jsem se snažil k ženě chovat jinak. Opět jsem si jí začal vážit a krizi jsme společně překonaly. Naše manželství chytilo druhý dech a po dvou letech se nám konečně narodila dcera. Nic z toho by se ovšem nestalo, kdyby mi kolegyně v práci nepromluvila do duše. Málem jsem udělal tu největší životní chybu. Naštěstí vše dobře dopadlo.
