Někdy se rodiče začnou do života plést svým dospělým dětem víc, než by měli. Určitě to nemyslí špatně a jejich úmysl je dobrý. Chtějí svým dětem zajistit skvělou budoucnost. Chtějí, aby se měli lépe než se mě měly oni. Na tom jistě není nic špatného. Ovšem jak si dnes ukážeme, někdy to může zajít až příliš daleko.
Dost často se totiž rodiče začínají plést do vážných známosti svých dětí. Pokud na ně jejich partner či partnerka neudělají dobrý první dojem nebo nepochází z dobré rodiny, tak jim jsou dveře v jejich domácnost navždy zavřené. V dnešním článku si ukážeme příběh, kdy se matka začala až příliš plést do života svého dospělého syna.
Už tomu bude pár let, co jsem v důchodu, chtěla bych vnoučata, stejně tak jako mé kamarádky, které už jsou také v důchodovém věku, bohužel můj jediný syn, nemá ve 42 letech žádný vážný vztah a nejhorší na tom všem je, že v hloubi duše vím, že je to má vina. Syn je ve svém věku dvakrát rozvedený a bezdětný a jak sám říká, žádnou vážnou známost nehledá. Když bylo synovi 24 let dovedl si domu svojí první vážnou známost – Petru. Chtěli se vzít a založit spolu rodinu, jenže Petra byla o šest let starší než můj syn, to se mi zdálo moc, synovi jsem naznačila co si myslím ale i přesto netrvalo dlouho a můj syn si Petru opravdu vzal za ženu.
Po svatbě se nastěhovaly k nám a zabraly si horní patro našeho domu a tady začaly naše konflikty. Snažila jsem se mladým do začátku vypomoci ale když se divám zpětně, tak jsem jím spíš škodila – neustále jsem snachu kritizovala a opravovala jí. Mé připomínky byly bohužel často důvodem k jejich společným hádkám a neshodám a tak po dvou letech soužití přišel rozvod. V tu chvíli jsem si to ještě neuvědomovala ale byla to má vina, měla jsem mladé nechat být ať si žijí podle svého.
Syn byl velmi zklamaný z toho jak to dopadlo ale uběhlo pět let a našel si novou vážnou známost – Martinu. Byla to velice hodná dívka, která se dokázala skvěle postarat o domácnost. Navíc byla stejně stará jako syn. Vše se zdálo zalité sluncem ale to jen do té doby, než jsme se poznaly s jejími rodiči. Vůbec jsme si nesedly a na soužití mladých jsme měli velmi rozdílný pohled. Po svatbě mi ale došlo, že nechci aby má vnoučata vyrůstala v takové rodině. Syn s manželkou tentokrát bydlely ve svém ale ani to mě neodradilo od toho, abych jim jejich vztah pokazila. Mě připomínky k tomu jak by měli žít pro ně musely být nesnesitelné a navíc se do všeho vložili i Martiny rodiče. Po necelých čtyřech letech přišel rozvod.
Syn měl mnoho dalších vztahů a známosti ale s nikým už to nikdy nebylo takové jako s Petrou a Martinou. Syn se upnul na práci a začal budovat kariéru. Nyní pracuje na vysoké manažerské pozici. Myslela jsem si že je tak spokojený ale minulý týden mi řekl, že potkal Martinu se svým novým manželem – mají spolu dvě děti a jsou šťastní, v tu chvíli mu prý došlo, jak moc velkou chybu udělal, když se s ní rozvedl. Řekla jsem mu, že má ještě čas a může založit rodinu. On mi na to ale odpověděl, že už nikoho nebude mít rád tak jako Martinu.
Když mi to řekl, tak mě přejel mráz po zádech, věděla jsem se, že za to mohu převážně já. Kdybych nechala mladé žít svůj život a nehádala se s rodiči mé snachy, tak vše mohlo dnes být jiné. Nyní jsem v důchodovém věku a jestli se nestane zázrak, tak už zůstanu bez vnoučat. Došlo mi, že rodiče by se neměly plést dospělým dětem do života a dávat jim rady jen když si o ně sami řeknou.
