Na odpuštění určitě není nic špatného a dost často bývá velice důležitou součástí vztahu. Někdy se ale může stát že danému člověku odpustíme až příliš a on si zvykne na to, že nás může podvádět či využívat a stejně mu vždy odpustíme. Pravá láska vyžaduje pochopení z obou stran a součástí odpouštění by mělo být uznání chyby partnera a zároveň i příslib, že se tohle chovaní už nebude opakovat.
Ženy dost často neopustí vztah po první zradě od svého partnera, protože ho opravdu milují. V dnešním článku si ale představíme několik důvodu proč je někdy lepší z vztahu odejít a jak rozpoznat kdy pro to nastal ten správný okamžik.
Pokud milujete, tak se snažíte o lásku bojovat i když to může být těžké. Snažíte se lásku udržovat a snažit se o to aby nezmizela i po překonaní těžkých chvil. To se někdy může zdát až nemožné. Právě proto, když Vás partner udělá chybu, tak mu jí odpustíte. Na tom není nic špatného.
Po odpuštění by ale ze strany partnera měla přilit lítost či změna chovaní. Pokud mu odpustíte a vidíte, že jemu na tom doopravdy nezáleží a říká jen věci, které chcete slyšet, tak je lepší vztah opustit. Tohle chovaní ze strany partnera je bohužel důkazem toho, že už mu na společném vztahu nezáleží a bere ho jako samozřejmost a on sám v něm zůstává jen ze zvyku a nebo proto, že je z nějakého důvodu výhodné.
Žena by měla tedy poznat když je omluva ze strany muže upřímná a v takovém případě se alespoň pokusit mu odpustit. Když ale nabudete dojmu, že muž lže a snaží se jen dostat s nepříjemné situace, tak odpuštění není na místě. Pokud se muž začne bránit a obhajovat tak je jasné že jeho omluva, která následně přijde není upřímná.
V takovém případě už je opravdu těžké cokoliv dělat a společnému vztahu už zřejmě nepomůže nic. Druhá šance může mít smysl ale třetí, čtvrtá či pátá už jen prodlužováním nefunkčního vztahu. Žena tedy může partnerovi vědomě odpustit ale z odpuštění by se neměl stát zvyk.
